Jak uvedlo CNBC, hlavním důvodem, proč Japonsko upřednostňuje roboty před stálými zahraničními pracovníky, je hluboký důraz na kulturní homogenitu. Třetí největší ekonomika světa ale rychle roste a tamní míra porodnosti klesá. To vedlo k silnému úbytku pracovníků, nižší poptávce spotřebitelů a poklesu cen.
Abeho vláda nicméně nevěří, že by přistěhovalectví mohlo problém s nedostatkem pracovních sil vyřešit. Navíc se obává, že by imigranti mohli narušit společenský řád země.
Vláda chce proto nedostatek pracovních sil vyřešit informačními technologiemi, umělou inteligencí, ženami a staršími pracovníky. Odborníci se ale této strategie obávají. „Přestože automatizace může zmírnit důsledky poklesu populace, vhodnějším řešením by bylo přijmout více migrantů,“ sdělil svůj názor ekonom ze společnosti Natixis Japan Securities Kohei Iwahara.
Zahraniční pracovníci jsou žádaní, ale jen na chvíli
„Japonsko chce jen cizince, kteří přijedou pracovat dočasně. Přistěhovalci žádaní nejsou,“ vysvětlil docent z mezinárodní křesťanské univerzity v Tokiu Stephen Nagy. Dočasní pracovníci jsou zapotřebí pro práci v odvětví služeb, výroby, péče o staré lidi i v jiných odvětvích, která jsou postižena nedostatkem pracovních sil. Tokio ale nechce, aby tu tito lidé pracovali natrvalo.
„Tvůrci politiky studovali program německých hostujících pracovníků a dospěli k závěru, že dočasní migranti jsou nejlepší strategií, která by vedla k udržení sociální stability a konsolidované identity,“ vysvětlil Nagy. Vláda se svým postojem snaží zabránit nebo minimalizovat takové migrační problémy, kterým čelí v posledních letech Evropa a další země.
Japonsko přivítalo zahraniční odborníky jen z určitých odvětví, například ze stavebnictví nebo ošetřovatelství. To v posledních letech vedlo k rekordnímu nárůstu cizinců. V roce 2016 jich bylo 2,38 milionu. Cesta k trvalému pobytu ale zůstává stále zavřená. Minulý měsíc Abe oznámil svůj záměr přijmout více kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Má to ale jednu podmínku. Omezí se jejich délka pobytu a nebudou je moci doprovázet členové rodiny.
Získat pracovní povolení je takřka nemožné
„Těžkých bariér jsme se zbavili, například imigračního zákona, ale ty měkké stále zůstávají. Například, aby měli nárok na pracovní vízum, musí žadatelé absolvovat zkoušku v japonštině, což je dost náročné. A protože znalost angličtiny mezi japonskými lidmi zůstává nízká, občané nemusí být vždy s cizinci spokojeni,“ řekl Iwahara.
Vláda udržuje vysokou míru odmítnutí žadatelů o pracovní povolení. Většinou odmítne 99 procent z nich. Země v minulém roce obdržela od žadatelů o azyl téměř 20 tisíc žádostí, ale podle údajů vládních orgánů přijala pouze 20 osob. V roce 2016 to bylo jen o 8 osob více.
„Japonsko přivítalo od roku 1982 méně než 1 000 uprchlíků. Taková nepatrná čísla zbavují zemi jakékoliv dynamiky,“ říká ředitel asijských studií na tokijské univerzitě Temple Jeff Kingston.
